Seznamte se s komunitním plánováním

Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů.

• Zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká.
• Na dialog a vyjednávání.
• Na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.

• Posilovat sociální soudržnost komunity.
• Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin.

Předmětem projektu je vytvoření Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území SO ORP Holice, který vznikne komunitním plánováním.

Zapojením všech cílových skupin vznikne aktuální mapa potřebnosti sociálních služeb a současně bude posíleno partnerství mezi obcemi Holicka, Pardubickým krajem a poskytovateli sociálních služeb. Vytvořený plán bude tříletý (6/2022-5/2025) a do budoucna bude výchozím podkladem pro tvorbu ročních akčních plánů.

Dalším důležitým výstupem projektu bude zvýšení povědomí veřejnosti o poskytovaných sociálních službách v regionu.

Plánování sociálních služeb se provádí v tzv. triádě.

Triáda zahrnuje 3 skupiny účastníků plánování:

Uživatelé

Uživateli jsou občané, kteří jsou klienty či potencionálními klienty sociálních služeb. Jsou to lidé, kteří potřebují pomoc sociální služby, protože se nacházejí v znevýhodněné či nepříznivé situaci. Bez této pomoci jim hrozí sociální vyloučení.

Jejich pohled a názor je pro plánování nepostradatelný, protože právě oni nejlépe znají svoje potřeby a vědí, jaká pomoc by jim vyhovovala.

Poskytovatelé

Jsou to subjekty, které sociální služby či služby související nabízejí. Mohou být nestátní či neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem.

Zadavatelé

Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Podílejí se na financování systému sociálních služeb a schvalují důležité kroky procesu.

• Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci.
• Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje.
• Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití.
• Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti.
• Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné.

• Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních i nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb- zejména zdravotnictví, školství, pracovní příležitosti, volný čas, možnosti práce dobrovolníků, možnosti sousedské výpomoci). Statistické, sociologické, demografické údaje (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost, úmrtnost, prognózy demografického vývoje).
• Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb.
• Představu budoucnosti sociálních služeb - stanovení priorit a cílů rozvoje služeb.
• Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet.
• Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu - stanovení podílů odpovědnosti a závazků jednotlivých účastníků.
• Způsob, jakým bude komunitní plán sledován, vyhodnocován a případně měněn.